Zahřívání studeného motoru: Počkat, nebo hned vyrazit?

Jak vlastně nejlépe zahřát studený motor auta? Stáním na místě na volnoběh, nebo je lepší hned vyrazit a ohřát motor při jízdě? Hodně záleží na typu auta, ale u moderních aut je obvykle lepší nečekat a rovnou jet.

Článek

Máte auto zahřívat na místě stáním na volnoběh, nebo máte hned vyrazit? Názory se na to dost různí a jedna zcela univerzální rada platná pro všechna auta říci nejde, protože se ideální postup liší také podle typu motoru. Ono zahřívání na místě a velice opatrné zacházení s autem za studena je zvyk spíše z doby, kdy vozy ještě neměly elektricky řízené vstřikování paliva a používaly se oleje s horší čerpatelností. To ale neznamená, že u moderních aut jim můžete hned po nastartování v desetistupňovém mrazu šlápnout na krk. Motor nejlépe pracuje tehdy, když je ohřátý na provozní teplotu, tedy na zhruba 90° C.

Moderní auta chtějí jet hned

U moderních vozů s elektronicky řízeným vstřikováním paliva není stání na místě a ohřívání na volnoběh nutné, vlastně může v určitých případech (vozy s přímým vstřikem paliva) spíše škodit. Obvyklou praxí, kdy auto nastartujete a pak ho jdete ometat od sněhu a škrábat okna, se nic hrozného nestane, ale nechávat auto nastartované třeba patnáct, dvacet minut je zbytečné a vlastně spíše škodí. Benzinové motory s přímým vstřikem totiž za studena ředí olej benzinem.

Pokud auto chytne, je ihned připravené jet a při jízdě se motor ohřeje rychleji. Mnohá auta si pomáhají i elektrickým příhřevem vody, takže pokud správně fungují, začnou foukat vlažný vzduch z výdechů ventilace poměrně brzy, a posádka tak nebude trpět. Dlouhé stání na volnoběh s pomalým ohříváním také způsobí, že motor dlouho poběží na velmi bohatou směs, a tím se může poškodit katalyzátor. Jednou ne, ale pokud to tak děláte každé ráno… Když se vyhnete vytáčení zcela promrzlého motoru a prudkým akceleracím s plným plynem z nízkých otáček, nebudete autu běžnou jízdou ani za studena nijak škodit.

Prvních 10 km to šetřete

A kdy se motor opravdu ohřeje na provozní teplotu? Rozhodující není ani tak teplota chladicí kapaliny jako oleje. Zatímco voda se u dobře fungujícího auta ohřeje rychle (i díky dnes hojně používanému elektrickému přihřívání) během pár kilometrů, oleji trvá s teplotou nad 50° C. Provozní teplota oleje ohřátého motoru je kolem 100° C.

Kdo máte škodovku nebo jiné koncernové auto, v palubním počítači lze teplotu oleje zobrazit. Sami uvidíte, že zatímco voda už má 90° C dávno, olej ještě ani nebývá na 50° C. Bohužel dnes se už ukazatel teploty vody používá jen výjimečně, ukazatel teploty oleje skoro vůbec (s výjimkou několika málo sportovních aut).

Platí tedy zlaté pravidlo, že prvních 10 km auto šetřete, nevytáčejte a nepožadujte ihned plný výkon, dokud se auto neohřeje. Samozřejmě s ohledem na bezpečnost provozu, a pokud situace plný plyn vyžaduje, prostě ho dejte. Jednou po krátkou dobu se nic katastrofálního nestane.

Myslete také na převodovku a diferenciály. Určitě jste si všimli, že prvních několik kilometrů jde vždycky v mrazu řazení obtížně. Zejména majitelé zadokolek a čtyřkolek, kteří se chtějí jet v zimě na sněhu někam vydovádět, by měli diferenciály a převodovku dostatečně ohřát klidnou jízdou.

U starších aut chvíli počkejte

Pro vozy staršího data výroby, někdy ještě vybavené karburátory, se používá poučka o postupném zahřívání na volnoběh na místě, ale to spíše pramení ještě z dob, kdy se v takových autech používaly staré typy olejů s velmi špatnými vlastnostmi ve vysokých mrazech. I do takových aut dnes někteří motoristé používají syntetické oleje, například třídu 10W-40, které i v mrazech pod -10° C poskytují slušnou čerpatelnost, a tedy začnou rychle motor dostatečně mazat.

Postupné zahřívání starších vozů je spíše takový zvyk s ohledem na stav třeba třicet let starého auta, které vznikalo v době, kdy technologie nebyly tak pokročilé jako dnes. Litinové bloky a hlavy motorů se prohřívají opravdu dlouho, ovšem jakmile vůz začne držet volnoběh i bez sytiče, lze opatrně vyrazit a při nižších otáčkách motor ohřát jízdou.

Takové vozy ale většinou nemají moderní elektronické řízení chlazení, takže se u nich osvědčilo zakrývání kusu chladiče kartonem, což pomůže s rychlejším ohřátím motoru a udržením teploty při plynulé jízdě. Ale takové triky si každý motorista u svého veterána či youngtimera vždycky objeví sám a těžko mu můžeme radit takhle od stolu, protože každé staré auto má vlastní nálady a charakter. Navíc se s takovými vozy v zimě do prosolených silnic vyjíždí jen velmi výjimečně.

Nejdůležitější je olej

Celé se to vlastně točí kolem schopnosti motoru dostat olej všude tam, kde je potřeba. Záleží tedy na tom, jaký olej v autě používáte a jak často ho měníte. Pro moderní motory se ve velké míře používají „řídké“ oleje normy 0W-20 nebo 0W-30. O viskozitě olejů si někdy napíšeme celý článek, ale stručně lze říci, že viskozita je měřítkem tekutosti, takže nižší viskozita znamená tekutější olej.

Obecně lze říci, že oleje s označením 0W mají nejlepší vlastnosti v nejnižších teplotách (CCS viskozita max. 6 200 mPa.s v -35°C a nízkoteplotní čerpatelnost max. 60 000 mPa.s v -40°C), takže se při studeném startu rychle dostanou tam, kde je olej nejvíce potřeba, třeba k systému proměnného časování ventilů a samozřejmě i k napínáku řetězového rozvodu. V běžných českých podmínkách ale na zimní provoz stačí i oleje třídy 10W. Znovu připomínáme, že používejte pouze oleje takové specifikace, které schvaluje výrobce auta.

Čím starší olej v autě máte, tím budou jeho vlastnosti horší. Po 30 000 km a dvou letech už kontaminovaný olej prostě nebude mít tak dobré mazací vlastnosti a motor bude trpět. A to ne jen při studeném startu, ale trvale. Měňte olej po 15 000 km nebo jednom roce. Pokud jezdíte hodně krátké trasy se studeným motorem, klidně po 10 000 km. O olejích podrobně ale jindy.

Netopí? Vyměňte termostat

Nízké teploty odhalí i zdánlivou drobnost, která může u některých aut napáchat velké škody. Některá auta se totiž vůbec neohřívají, respektive teplota jejich chladicí kapaliny je pořád nízko a nedosáhne běžné teploty. V autě je tak pořád zima. Na vině bývá obvykle vadný termostat, který zůstává neustále otevřený a motor se „přechlazuje“.

Hlavně u dieselů s filtry pevných částic to může způsobit, že se nezahájí regenerace filtru, a ten se tak brzy zacpe a zničí. Obvykle je potřeba filtr regenerovat každých 300 až 500 km, takže i ti, kteří jezdí relativně málo, si takhle DPF zničí klidně za týden. Vadný termostat nepodceňujte a nechte ho vyměnit hned. Je to položka za pár tisíc i s prací, a pokud se vám blíží i olejový servis, spojte to do jednoho, ať to máte z krku. Jen připomínáme, že nový DPF stojí v závislosti na autě klidně přes 50 000 korun.

Tak tedy čekat, nebo nečekat?

Jak jste asi poznali, jedna univerzální rada ohledně ohřívání motoru v zimě na všechna auta není. Ovšem je celkem jednoznačné, že moderní vozy dlouhé stání na místě na volnoběh nejen nevyžadují, ale v určitých případech (motory s přímým vstřikováním benzinu) jim může dokonce škodit. To, že se auto vždycky nejlépe ohřeje při běžné plynulé jízdě, stále platí.

Jenom se snažte motor za studena šetřit. Nemusíte ho vyloženě podtáčet, což motorům také nesvědčí, ale pokud to situace v provozu dovolí, řaďte dříve a nevyužívejte za studena plný výkon. Zdržte se také prudkých akcelerací z nízkých otáček s plným plynem. Pokud se o své auto staráte a měníte včas olej, bude snášet zimní provoz a studené starty relativně dobře. Jenom se snažte

Převzato ze serveru Garáž.cz

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..